Listopad 2009

Diplomek na 3/kolo sonb

29. listopadu 2009 v 16:26 | Naiser
SRR KLIKAČKA MI NEŠLA UDĚLAT...

Kusovka:-) č.: 0.5

26. listopadu 2009 v 16:58 | Naiser

25.11. Svatá Kateřina...

24. listopadu 2009 v 18:21 | Naiser
Dnes 25.11 je svátek Kateřina, jinak můj svátek
Kdysi sávno ve starověkém řecku
se věřilo že jaké je počasí 25.11 bude i o Vánoce
( tenrát den ukřižování Ježíše Krista )...
Samozřejmě v tý době napadl sních už na začátku Listopadu...
Ale teď nám někdy nenapadne vůbec :(...

Další zajímavost dne:
25.listopadu je od roku 1999 vyhlášen Dnem proti násilí na ženách.
Den je upomínkou na sestry Mirabelovy, které byly v roce 1960 brutálně zavražděny trujilovým režimem v Dominikánské republice.
Lidé na celém světě si ten den připínají fialovo-bílou stužku jako vyjádření solidarity s ženami trpícími násilím.
Fialová barva symboluje modřiny, bílá ženy,
které v důsledku násilí zemřely.


Party in the USA

23. listopadu 2009 v 17:53 | Naiser

Kusovka:-) č.: 0.4

23. listopadu 2009 v 17:36 | Naiser

Bleskovka... :))

22. listopadu 2009 v 12:45 | Naiser


Ahojky, je tu další bleskovka..

tvým úkolem je na tomto obrázku najít list
Musíš pěkně postupně hledat v každém čtverečku

Rada: lístek může mít jinou barvu než na ukázce...

odpovědi piš do komentářů typem: c-4



Tak hodně štěstí a přeji úspěšné hledání

a k odpovědi napište co byste chtěli na diplomek... :o)


PÁPÁ.....











První diplomek:













Ohodnocení mého blogu...

21. listopadu 2009 v 15:51 | Naiser
• První dojem - Nádhera(10/10)
• Záhlaví -Ten delfín je nádherný, stejně jako tvůj blog!(10/10)
• Celkový desing - Je moc hezký(9/10)
• Menu a rubriky -menu máš docela hezké(9/10)
• Články - Články jsou hezké a zajímavé(10/10)
• Celkový dojem - Moc se mi tvůj blog líbí!(10/10)

*♥*♥*Celkové hodnocení 58/60 *♥*♥* - Máš krásný blog, jen tak dál.

Ohodnocení mého new dessingu od Antonie

Zabraňtě zabíjení tulení :))

20. listopadu 2009 v 16:54 | Naiser
Tenhle článek je delší ... Přečtěte si ho prosím celý .... !!! ... A pošlete ho dál ... Neublíží vám když to nepošlete, ale ublíží to těmto malým tvorečkům ... Jeden člověk s tím nic nezmůže, ale všichni společně můžeme zabránit lovu maličkých a smutných zvířat ...!! PROSÍM POMOZTE !!

Diplomek pro new SB.: Barča

19. listopadu 2009 v 20:19 | Naiser

diplomek pro moje new SB Barču

Jak jsi mohl!

18. listopadu 2009 v 18:52 | Naiser

Krásnej příběh při kterým vám vytřískoun slzi z očí.....


Když jsem byla štěňátko, zabavila jsem tě svou hravostí a rozesmávala jsem tě. Nazýval jsi mě svým děťátkem a přes mnohé rozkousané boty a jiné pohromy jsem se stala tvým nejlepším přítelem. Vždy, když jsem byla zlobivá, pokýval jsi nade mnou prstem a zeptal jsi se: "Jak jsi mohla?!" - ale nakonec jsi mi vždy odpustil, povalil jsi mě na záda a poškrábal na bříšku.
Moje výchova k čistotnosti trvala trochu déle, než jsi předpokládal, protože jsi byl hrozně zaneprázdněný, ale spolu jsme to zvládli. Pamatuji si ty noci, když jsem byla přitulená v posteli k tobě, naslouchajíc tvým tajemstvím a snům a věřila jsem, že život prostě nemůže být lepší.
Chodili jsme na dlouhé procházky, běhali jsme v parku, jezdili v autě, zastavili se na zmrzlinu (mně jsi dal jen kornoutek, protože prý zmrzlina není dobrá pro psy) a dřímala jsem na slunci, když jsem čekala na tvůj příchod domů na konci dne.Postupně jsi začal trávit víc času v práci a byl jsi zaneprázdněn svojí kariérou a víc času jsi věnoval hledání lidského partnera. Čekávala jsem na tebe trpělivě, utěšovala tě, když jsi měl zlomené srdce a byl jsi zklamaný. Nikdy jsem ti nevyčítala špatné rozhodnutí, vždy jsem nadšeně vítala tvůj příchod domů a radovala jsem se s tebou, když jsi se zamiloval. Ona, teď tvoje žena, není "pejskař" - ale i tak jsem jí přivítala v našem domě, snažila jsem jí projevit svou náklonnost a poslouchala jsem ji. Byla jsem šťastná, protože ty jsi byl šťastný. Potom přišly děti a já byla vzrušená spolu s tebou. Fascinovala mě jejich růžovost, jejich vůně a též jsem se chtěla o ně starat. Ale ty a ona jste se obávali, že by jsem jim mohla ublížit a já jsem trávila většinu času zavřená v jiném pokoji nebo v kleci. Ach, jak jsem je chtěla milovat, ale byla jsem se "zajatcem lásky". Když vyrostly, stala jsem se jejich kamarádkou. Věšely se na mou srst a tahaly se za ni nahoru, na své vratké nožičky, strkaly mi prstíky do očí, zkoumaly moje uši a dávaly mi pusinky na nos. Milovala jsem to všecko okolo nich a jejich dotyk - přestože tvůj dotyk byl teď takový ojedinělý - a kdyby bylo třeba, bránila bych je vlastním životem. Vkrádala jsem se do jejich postelí a poslouchala jejich trápení a tajné sny a spolu jsme čekali na zvuk tvého auta na příjezdové cestě.

Bývaly časy, že když se tě zeptali, jestli máš psa, ty jsi vytáhl z peněženky mojí fotku a vyprávěl si jim o mě příběhy. V posledních letech už jen povíš "ano" a změníš téma. Už nejsem "tvůj pes", ale "jen pes" a rozčilují tě všecky výdaje na mě. Teď máš velkou pracovní příležitost v jiném městě a ty a oni se budete stěhovat do bytu, kde není dovolené mít zvířata. Udělal jsi správné rozhodnutí pro svoji rodinu, ale byly časy, kdy já jsem byla tvá jediná rodina. Byla jsem vzrušená z cesty autem, ale když jsme přijeli k zvířecímu útulku, bylo tam cítit psy a kočky, strach a beznaděj. Vyplnil si papíry a řekl dvěma ženám, které si mě přebíraly: "Vím, že jí najdete dobrý domov." Pokrčily ramenem a věnovaly ti bolestný pohled. Poznaly reálnost umístění psa ve středním věku, i když s "papírama". Musel jsi vyprostit prsty tvého syna z mého obojku, když křičel "Ne, taťko! Prosím, nenechej je sebrat mého psa!" A já jsem měla o něho starost. Jakou lekci jsi mu to právě dal o přátelství a věrnosti, o lásce a zodpovědnosti a o úctě k celému životu? Rozloučil jsi se se mnou poplácáním po hlavě, vyhnul jsi se mému pohledu a zdvořile si odmítl vzít si můj obojek a vodítko. Pospíchal jsi, protože jsi měl nějaký termín a teď mám jeden i já.Když jsi odešel, ty dvě milé pani řekly, že jsi pravděpodobně o všem věděl několik měsíců dopředu a neudělal jsi žádný pokus najít mi nový domov. Potřásly hlavou "Jak jenom mohl?" Věnují nám tu v útulku tolik pozornosti, kolik jim to jejich nabitý rozvrh dovolí. Krmí nás, samozřejmě, ale moje chuť k jídlu se ztratila už před mnoha dny. Nejdřív jsem vyskočila a pospíchala ke vchodu vždy, když někdo procházel okolo mého kotce, doufajíc, že jsi to ty, že jsi změnil názor - že to celé byl jen zlý sen… a nebo jsem doufala, že to bude aspoň někdo, kdo se o mě zajímá, někdo kdo mě zachrání. Když jsem si uvědomila, že nemůžu soupeřit o upoutání pozornosti s hravostí šťastných štěňat, neuvědomujících si svůj osud, ustoupila jsem do nejvzdálenějšího kouta a čekala jsem.
Slyšela jsem její kroky, když pro mě přišla na konci jednoho dne a kráčela jsem za ní uličkou do oddělené místnosti. Velmi tichá místnost. Dala mě na stůl, poškrábala za uchem a pověděla mi, abych se nebála. Srdce mi bušilo v předtuše toho, co přijde, ale míchal se v tom i pocit úlevy. Zajatec lásky odešel v příběhu dní. Jak už to mám v povaze, víc jsem se strachovala o ni. Břemeno, které nosí, ji hrozně tíží, a já to vím stejně, jako jsem poznala každou tvou náladu. Jemně mi oholila přední nohu a slza stekla dolu po její tváři. Oblízla jsem její ruku stejně jako jsem byla zvyklá tebe utěšovat před mnohými roky. Odborně vsunula jehlu do mé žíly. Pocítila jsem píchnutí a studenou tekutinu proudící do mého těla, ospale jsem si lehla, podívala jsem se do jejích milých očí a zamrmlala jsem "Jak jsi mohl" Možná protože rozuměla mé psí řeči, řekla: "Je mi to tak líto." Poplácala mě a honem mi vysvětlovala, že je to její práce zabezpečit, že půjdu na lepší místo, kde mě nebudou ignorovat, týrat ani zanedbávat, a kde se nebudu muset bránit - místo plné lásky a světla, tak odlišné od tohoto místa na Zemi.

A s posledním zbytkem mé energie jsem se jí snažila přesvědčit zavrtěním mého ocasu, že moje "Jak si mohl?" nebylo myšlené na ní. Bylo to určené tobě, můj milovaný pane, na tebe jsem myslela. Budu na tebe myslet a čekat navždy. Kéž by ti každý v tvém životě prokázal takovou věrnost.